Nevěra

16. července 2006 v 13:54 | Kiki |  Ach, ti kluci...
Šest nejčastějších případů proč nevěra vzniká:
1. Nevěra vzniká v době, kdy jeden z partnerů zatouží vybočit ze sexuálního stereotypního života a má touhu "užít si" s jiným sexuálním objektem.
2. Pokud je vzájemný vztah volný, nebo nemá kvalitní podklad.
3. Při náhodném setkání s neodolatelně přitažlivým objektem.
4. Dokázat si sám sobě, že ještě mám na to, abych si s někým užil.
5. Msta-pomsta příteli doprovázená touhou ublížit mu.
6. Partner jej sexuálně plně neuspokojuje.
Ad 1. Nevěra vzniká v době, kdy jeden z partnerů zatouží vybočit ze sexuálního stereotypního života a má touhu "užít si" s jiným sexuálním objektem.
Když jeden z partnerů zatouží vybočit ze sexuálního stereotypního života a má touhu "užít si" s jiným sexuálním objektem je častou příčinou nevěry. Tento sexuální stereotyp v partnerském životě nastává nejdříve po letech společného života. Pokud máte pocit, že již po dvou měsících je váš sexuální život stereotypní, nabízí se různá vysvětlení tohoto dojmu:
Prvním může být to, že osobnostní vyzrálost neodpovídala období započetí sexuálního života a sexuální promiskuita, která se stala samozřejmostí, zapříčinila zkreslení představ o trvalém partnerství a jeho sexualitě.
Další příčinou je chybějící fantazie nebo strach z objevování a zkoušení nových praktik v důsledku výchovy, leckdy ovlivněné náboženskou tabuizací sexu. Klikněte na sex - jak na to.
Ad 2. Pokud je vzájemný vztah volný, nebo nemá kvalitní podklad.
Některé partnerské dvojice, které jsou vystaveny vysokému tlaku sexuálně dráždivého okolí, ve kterém se běžně pohybují, přistupují na vzájemnou úmluvu o sexuální věrnosti, neboli spíše nevěrnosti. Případné sexuální úlety a dočasná sexuální poblouznění berou jakou nepodstatné epizody, které se odehrávají mimo vztah a plně si váží současného vztahu. Nebo třeba udělají vzájemnou úmluvu, že sblížit se s někým jiným mohou jen do určité míry. Např. Maximálně mazlení do půli těla. Nebo cokoliv bez kontaktu s pohlavními orgány. Tyto úlety si zatajují a netouží o nich vědět.
Pokud si partneři nevyjasní své pohledy na věrnost, může velmi brzy nastat konfliktní situace, která podle závažnosti provinění směřuje až k rozvratu vztahu.
Ad 3. Při náhodném setkání s neodolatelně přitažlivým objektem.
Jen nedostatek sebekázně, morální zodpovědnosti, osobnostní nevyzrálosti a nedostatečně velké pouto k partnerskému vztahu jsou důvodem k odhození zábran a podlehnutí novému objektu. Samozřejmě to, že je někdo ve vztahu neznamená, že je imunní vůči citovému poblouznění. Řešeních je mnoho a záleží na výše uvedené osobnostní vyzrálosti, jak se s tímto nepotlačitelným podnětem vyrovnat. Jistě jste mnohokráte slyšeli nebo ještě častěji sami zažili, že byste chtěli všechny ty krásné mladíky, co jste dnes potkali na ulici a málem jste se rozbrečeli kvůli tomu, že jste nevěděli jak se vyrovnat s tou touhou alespoň si přivonět k jejich vlasům...
Berte tyto podněty jako krásy a dary přírody, které vám náhoda právě dovolila shlédnout, a proto se pokochejte a pohledem potěšte z toho, že je můžete vidět.
Ad 4. Dokázat si sám sobě, že ještě mám na to, abych si s někým užil.
Mít chuť dokázat si něco svědčí o tom, že vaše sebevědomí a vyrovnanost není v těch mezích, kde by bylo vhodné, aby byly. Zamyslete se nad sebou samým, nebo zkontrolujte, zda-li není chyba jinde ve vztahu.
Ad 5. Msta-pomsta příteli doprovázená touhou ublížit mu
Tato možnost je nanejvýš zavržení hodná a je nesmyslná.
 


1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Conie Conie | 7. srpna 2006 v 21:43 | Reagovat

co ty o tom víš...

2 Tinka Tinka | E-mail | Web | 8. srpna 2006 v 12:03 | Reagovat

a co o tom víš ty? taky jsem si to nevymyslela Conie!

3 kuwa (16) kuwa (16) | 12. září 2006 v 20:04 | Reagovat

vsecko je to pravda muj kluk byl podvaden! a ja sem mu to vykolipla!! z lasky z dopadlo to :(

4 Llll.. Llll.. | 22. prosince 2006 v 10:38 | Reagovat

nevěra je pro některé způsob adrenalinu,vyzkoušejte si to a sami uvidite...

5 Monča Monča | 16. ledna 2007 v 17:49 | Reagovat

Tohle téma jsem chtěla přeskočit, ale nakonec jsem si to rozmyslela.... Mám kluka. Chodíme spolu asi rok. A já ho prostě tak strašně miluju,že bych ho NIKDY nemohla podvíct. Jenže nikdy neříkej nikdy... Minulý týden se pro mě stavil můj kámoš-nemam ho moc v lásce..... Šli sme si sednout do takovýho malýho baráčku a kecat..jenže....Zničeho nic sme se začali líbat...chvíli...a hned po tom, sem si uvědomila, co sem vlastně udělala, a že ho vůbec nemam ráda. Doteď toho lituju a je mi to STRAŠNĚ líto. Můj kluk o tom ještě nic neví a já nevim, jestli mu o tom mám něco říct-zatim nemam odvahu... :o(

6 Dana Dana | 18. ledna 2007 v 21:41 | Reagovat

nevěra se může stát, jsme jen lidé, občas

zatoužíme po malé změně. Ale pokud ženatý

muž se dvěmi malými dětmi je tak nezodpovědný

a své rozvedené milence udělá dítě co pak?

Nechce přijít o současnou rodinu kde je mu

dobře (měl to být jen úlet), ale milenka

porodila jeho dítě, cítí se zodpovědný a má

výčitky. Snaží se to hrát na obě strany tak

dlouho dokud jedna strana nevybuchne.A zákonitě

vybuchne manželka, která si po několika měsících uvědomí s jakým lhářem a pokrytcem

vlastně šest let žila. Manžel jí totiž o tom,že

čeká dítě s milenkou řekl dva dny před jeho

narozením........... Můžu vám říct je to síla

a nemít rodiče na které s mohu opravdu spolehnout a vím, že mi za každých okolností pomůžou asi bych skončila někde v léčebně.

Kašlete na nevěru, buďte rádi co máte, když to praskne nedá se nic vrátit......

7 Andy Andy | 30. ledna 2007 v 17:40 | Reagovat

Ahoj lidičky, myslela jsem si že nevěra mě nemůže potkat, ale potkala.Už jsem měla vztah, kdy mi byl přítel nevěrný. Rozchod jsem rozdýchala. Nyní jsem šťastně vdaná 1 a půl roku. Před tím jsme spolu žili 2 a půl roku. Za týden mám porodit syna o kterého jsme se snažili přes rok a půl. V dětství mi řekli, že budu moct mít děti na 1%. Takže to byl zázrak. Zjistila jsem, že mi je muž nevěrný cca 1 měsíc. Můžu Vám říct, že tohle nikomu nepřeju. Nejím, nespím, brčím, jsem lítostivá. Mám v hlavě zmatek. Mou celoživotní zásadou je neodpustit nevěru. Co teď? Mám se vrátit? Vím, že když to člověk udělá jednou, tak to zkusí znovu. Nikdy mu už nebudu věřit, budu ho pronásledovat jako noční můra. A hlavně budu mít červa v hlavě já. Jsem sama zvědavá, jak to vyřeším. Napadá mě pouze slovo ROZVOD. Já nejsem člověk, který mávne rukou a zapomene. Všem, které nebo kteří přijdou o vztah, který byl úplně v pohodě a najednou se objevila příležitost Vačeho protějšku k nevěře, držím palečky. Mějte se.

8 Nevera Nevera | 10. února 2007 v 15:17 | Reagovat

Hmmmmmm, nevera. Uz je to 6 let co jsem se svym pritelem. Vzdycky jsem tvrdila, ze bych ho NIKDY nepodvedla, ze bych se mu nemohla podivat do oci a vubec, ze ho mam tak rada, ze bych mu nemohla takhle ublizit..Ale ono jo. Pred dvema mesici jsem potkala muze, o hodne starsiho nez ja a tak strasne me hned pritahoval, ze jsem ani nemohla jist, spat apod. Byl to muj sef.. Bylo evidentni ze i ja se mu libim. Postupne jsme si zacali psat smsky a pak doslo i na setkani. Vidali jsme se spolu zhruba mesic. Porad jsem mu opakovala, ze bysme nemeli.. Nespala jsem s nim, nechtela jsem zajit az tak daleko.. On chtel abych meho pritele opustila, ale to bych neudelala!! Citila jsem se strasne provinile vzhledem k memu priteli (navic se budem za mesic brat..). Po mesici mi najednou prestal psat. Nevim proc, snazila jsem se ho kontaktovat, ale neodpovidal.. Zacinala jsem na nej zapominat, ale ted mi zas znovu 2x volal. Dali jsme si schuzku pristi tyden (dala jsem pred mesicem vypoved a musi mi dat nejake papiry). Snad odolam.. Mela bych!! Ach jo, nevera je hrozna komplikace, ale zas me prijde ze jsem se znovu narodila.. Divnej pocit..

9 NEVĚRA!!!nikdy více..:( NEVĚRA!!!nikdy více..:( | 12. února 2007 v 22:14 | Reagovat

Asi před dvěma měsíci sem jela jako obvykle s partou mých přátel na diskotéku. Pařilo se, tančilo se. Potkala sem jednoho kamaráda s kterým sem pak skoro celej večer pila u baru:) Sem byla taky pak v celkem dobréé náladě:) U skoro celovečerního postávání u baru můj kamarád odešel do automatu pro cigarety a taky na záchod. To mi přišlo jako skvělá příležitost se seznámit s tím krásným blonďákem-co tam dělal barmana. Po pár větách co sme si řekli se zeptal jestli bych mu nedala číslo. Řekla sem že jo..:) Byl totiž uplně sladkej k sežrání. On mi své taky napsal. No a mezi tím se vrátil ten můj kámoš. Pili sme a povídali sme si dál. Asi v půl 4 sme jeli domů. Ještě v noci jsem psala tomu 'barmanovi' smsku. Nedivte se, s mými třemi promilemi:)) Druhý den odpoledne sme si psali i na ICQ.. a vylezlo z něj-že má přítelkyni. Já mu řekla-že to je jeho problém. No a další den za mnou dojel jen tak povykládat si. Mohl za mnou jezdit vždy v pondělí a ve středu. To neměl tréninky a přítelkyně byla v Ostravě na koleji. Domů jezdila vždy až ve čtvrtek. Při druhé návštěvě sme se tak na sebe jaksi koukali a začli sme se vášnivě líbat. Domluvili sme se že budeme prostě kamarádi-že on se s ní rozcházet nebude. Tak sem to respektovala-že jsem JENOM A POUZE MILENKA. Asi po 3-4týdnech co jsme se znali sme se spolu vyspali(nebyla sem jediná s kterou svou přítelkyni podváděl,ale to mi bylo jedno-chtěla sem si užít:)). Ale stejně se mi asi tak nebo tak dostal pod kůži. Přítelkyně o jeho nevěrách neměla ani ponětí-měl to pojištěné tak dobře-že se nikdo nic nedozvěděl. Chodí s ní 4roky a z toho už 2roky ji podvádí. Když sem se ho ptala proč jí podvádí-řekl mi že si chce jen užít-že ji ale jinak miluje!! Ale to by přeci nedělal-kdyby ji miloval!! Pak to trvalo ještě asi 14dnů.. a začal být nějakej divnej.. Přišel mi takovej odtažitej-když sme si psali. Když sem se ho zeptala kdy se uvidíme-tak mi napsal-že neví.  No teď je to asi 3 týdny co jsem ho neviděla.. Vím-že jsem byla jen milenka.. ale prostě mě to štve, že už spolu nejsme! Já totiž hrozně špatně odolávám takovým 'grázlíkům' jako je Tomáš! Ale zároveň ho i NENÁVIDÍM! Přála bych si aby se to dozvěděla jeho přítelkyně! Co jí celé ty dva roky ne-li už dýl provádí! Jakej doopravdy je! Ale to se asi nestane! Zajímalo by mě co si o tom myslíte? Prosím.. odpovězte mi někdo. Díky

10 Simik Simik | 15. února 2007 v 20:06 | Reagovat

hmm "Nevera" Kazdy to tady zacina stejne, mel jsem partnera a vedela jsem ze ho nikdy nepodvedu..

Ja to taky tak zacnu, mela jsem kluka, snad moe prvni opravdova laska! Divat se na jine kluky bylo pro mne tabu. Nebyl na to ani cas ani prilezitost, vsechen cas sem travila povinostmi nebo ucenim a nebo sme proste byli porad spolu. Jenze pak mela moe kamoshka narozky a my se rozhodly s holkama to oslavit na jedne diskotece. Na jedne strane se mi nechtelo, bylo to poprve po nekolika mesicich co sem mela jit vecer ven bez NEHO.. ale na druhou stranu me neco nutilo tam jit :)

A stalo se to ja sveho kluka podvedla :( :)

Byla sem najedne strane rada nadruhe smutna ze ho ztratim, ale byla sem s jinym.. a od te doby se to se mnou tahlo...

Mela kluky jen na pobaveni, vzdycky jsem poznala neco noveho co se zdalo lepsim a podvedla toho staleho.. a pak sem stejne zjistila, ze neni tim nejlepsim..

Jenze co se nestane.. vsecky tu kluky sem podvedla vzdycky jeste s nekym jinym.. s nekym s kym jsem nikdy nebyla jako oficialne.. a to me tak pritahoval.. kazdy o nem rikal ze je devkar..ale o mne pak tez..

A pak sem pochopila zhe ja ho vlastne mam moc rada, ze to co citim k nemu je neco jineho. to co citim kdyz jsem v jeho blizkosti, to se nikdy nicemu jinemu nevyrovna.. a tak sme spolu cekal na mne O:-) a ja sem za to moc rada.. ted uz snad nepodvedu.. drzte mi plosim pesti..budu si toho vazit

11 NEVĚRA!!!nikdy více..:( NEVĚRA!!!nikdy více..:( | 17. února 2007 v 16:21 | Reagovat

Napiště mi prosim co si myslíte k 9.komentáři.. díky

12 Elena Elena | 17. února 2007 v 20:44 | Reagovat

Odpovídám na tvůj komentář, jak jsi psala o Tomášovi. Stalo se mi něco podobného.Potkala jsem taky kluka, který je zadaný a já jsem jen jeho milenka. Ale moc mě přitahuje a je těžké odolat.Vím. že jsi smutná že se ti neozval a le neboj...když se neozve příjdou další.Na světě je kluků moc a možná i lepších.Hlavně se při úletech nezamiluj.to je nebezpečné! Mám kluka a podvádím ho..ale můj milenec mě strašně přitahuje a nemůžu odolat.Nic jsi hlavně nevyčítej.Pá

13 Petra Petra | 2. července 2007 v 16:05 | Reagovat

Mám dva roky kluka, bydlíme spolu.. prožíváme meneší krizi, minulý víkend jsem se byla bavit sama s přáteli bez něj, náhodu jsem tam potkala kluka, ke kterému jsem měla vždycky citově velmi blízko a já s ním odešla a byla jsem s ním celou noc.. ted ho nemužu vyhnat z hlavy, vlastně na něj myslím neustále.. s přítelem se ale rozejít nechci.

14 Jana Jana | 22. července 2007 v 18:09 | Reagovat

Odpovídám na 9. a 12.komentář.

Předvčerejšky jsem zjistila,že mě můj přítel,se kterým jsem prožila nejhezčí období v životě podvedl.Nechápu,jak se můžete tahat s muži,co patří jiné.Víte,že se zapřičinujete na cizím neštěstí?Poté.co zazívam tu bolest,nemohla bych si užívat s někým zadaným.Bolelo by mě to už jen za tu ženu,která ho miluje.Navíc nechápu tu vaši touhu,,jen si užít,,.Nedokázala bych se milovat bez hlubokého citu a cítila bych se jako prostitutka.Takových,jako jste vy je mi od srdce líto(nemyslím to nijak špatně).

15 just_me just_me | 24. července 2007 v 18:00 | Reagovat

Každá bytost jiná.

Někdo nevěru odsuzuje.

Jiný proti nevěře není, ale ani netleská.

Někdo mlží, jiný sám od sebe přizná.

Někdo odpustí. A druhý si uvědomí, že už nechce víc takhle ublížit.

Komunikace základ

16 Míša Míša | 25. července 2007 v 15:13 | Reagovat

Taky jsem si myslela že nevěra nelze spáchat, když někoho doopravdy miluješ. Jsem se svým přítelem už 6 let, ale nežijeme spolu. Vždycky jsem byla jen s ním a nebo v práci.Asi před třemi měsíci jsem práci změnila a mám teď spoustu volného času.Navíc když jsem v práci, trávím spoustu času na chatu a na icq. Jinak je tam totiž nuda. No a tam jsem taky poznala jednoho kluka se kterým jsem si začala psát a dokonce volat.Jednou sme se sešli večer u mě v práci a opili se.Já najednou zjistila, že se líbáme a hladíme a skončili sme v posteli.Ale na sex nedošlo. Výčitky?No možná chvilkové, ale přišla touha většího poznání. Když už nevěra tak pořádná. No a stalo se.A pak znovu a znovu.Je pravda, že po prvním sexujsem se cítila hrozně.Chtělo se mi brečet a bylo mi ze mě samé špatně.Ale i to přejde.Přece jen o nic nejde.Je to je fyzický pud.Žádné city.Svého přítele miluju a chci s ním po zbytek života být ale byl můj druhý a já si vůbecnic neužila a představa že už nikdy v životě neochutnám jiného muže mě děsí.Asi vám to připadá směšné,ale je to tak.Vím že to udělám zas. Ale myslím že se to změní až se k soběnastěhujeme a založíme rodinu.To budu už dospělá a nebudu mát tolik volného času myslet na blbosti.zajímalo by mě co si o tom kdo myslí.Děkuji.

17 just_me just_me | 26. července 2007 v 7:20 | Reagovat

Míšo, nechceš někdy pokecat třeba přes mail?? Zaujal mě tvůj komentář ;)

18 Míša Míša | 28. července 2007 v 22:07 | Reagovat

Just_me, teď jedu na týden pryč ale určitě se ti pak ozvu.Zatím mi můžeš napsat na jersey.girl@seznam.cz.Díky.Zatím pa

19 bjkjutgbv bjkjutgbv | 4. srpna 2007 v 9:43 | Reagovat

na zacatku prazdnin...sem byla na jedne akci...s pritelem,ktereho strasne moc miluju...sme byli teprv tak mesic a par dni...byla sem v te nejvetsi zamilovanosti...ale opila sem se....a nakej kluk me vytah ven...ale ja nechtela rozbrecela sem se mu tam...a rikala sem mu ze miluju aliho...dokonce sem mu o nem vykladala...a ze ho strasne miluju...ale jak sem byla opila...tak sem nemela silu odejit...nebo se nak vic branit...a on mi ho strcil do pusy...a pak mi rikal ze sem kurva....a ja strasne brecela...a rekla sem to vsechno priteli....nakonec sme se usmirili...ale od ty doby to bylo divny...a ted mi rekl ze mi to proste porad nemuze odpustit.....a rozejde se se mnou...a ja...ja to ale prece nechtela...strasne ho miluju....strasne....nevim co ted budu delat.......

20 bjkjutgbv bjkjutgbv | 4. srpna 2007 v 9:51 | Reagovat

teda ne ze bych nemela silu se branit ze sem byla aztak na sracky....to ne........byla sem jen priopila...i sem nejspis este sla rovne docela.....ale byla sem v soku.....nevimn proc....sem mela pocit ze nak uz musim.....kdyz uz sem se nechala dovist ven,...........bylo to strasny.....nikdy v zivote na to nezapomenu....a asi je to hrozny.......ale vlastne mi vadi ze mi to pritel nezvladne odpustit....vzdyt ja sem byla ten...koho nakej kreten vyslovene dusil....tim odpornym necim.......!!!!!!!!!!!!!....a opak na me rval ze sem kurva.ja sem byla uplne v prdeli....vite...v tu chvili sem mu verila....ze sem kurva...a chtela sem se zabit...pripadala sem si jako nejhorsi spina sveta..........ale ted to tak necitim.....to ja sem trpela ze vsech nejvic........a on dycky rikal ze od partnera ócekava oporu v tezkych chvilich.....a on mi teda moc nepomoh........nevim.....mozna nemam pravdu........mozna sem vazne tak strasna..........proto to sem pisu..............protoze se potrebuju dozvedet nazor nekoho jineho........prosim.........co si o tom myslite..........

21 bjkjutgbv bjkjutgbv | 5. srpna 2007 v 7:18 | Reagovat

tak se se mnou rozesel.........pry se snazil.......ale pry me po tom uz nedokazal milovat.............kdyz my sme bylůi oba tak straslive zamilovani...........nikdy sem nic takovyho nepoznala.......byla sem si fakt jista.......ze s timhle clovekem chci byt cely zivot.........ze jedine s nim budu opravdu stastna...........a on uz me nemiluje..............

22 Míša Míša | 5. srpna 2007 v 23:20 | Reagovat

Ahojky bjkjutgbv, no nejsem zrovna ta pravá, co by ti tady měla psát svůj názor, ale nedá mi to. Vůbec by sis neměla myslet že si udělala něco špatného.Ten kluk byl vůl a ten tvůj přítel o tom ani nemluvě...Pokud tě opravdu miluje, jak říkáš měl tě v téhle situaci podržet a tomu blbcovi rozbít hubu(snad ti nevadí moje vulgarita, ale nemohla jsem si pomoct).No chlapi jsou divná rasa, s tím nic neuděláš.Ale ber to jako poučení a taky možná jako vysvobození. Pokud tě nepodržel a neodpustil, nebyl ten pravý.

23 bjkjutgbv bjkjutgbv | 6. srpna 2007 v 9:49 | Reagovat

dekuju miso.........ses hodna....asi mas pravdu.........ale je to tezky....to krasny teprve melo prijit...vis...byli sme teprve v zacatku....a takhle se to pokazilo.......(a za vulgaritu se omlouvat nemusis:o)....)....diky...

24 bjkjutgbv bjkjutgbv | 6. srpna 2007 v 9:59 | Reagovat

este pro misu:o)...aha...proto si nepripadas ta prava co mi ma napsat nazor..........ted sem si precetla tvuj komentar z drivejs..no...a ja te chapu...........hlavni je.....ze si citila litost.......a verim ze i ta pak prejde.....ale pritele milujes...a veris ze se to zmeni az spolu budete zit.........vlastne sem cekala podobny problem u sebe...byla sem si tak nak skoro jista ze s alim uz zustaneme...(poznala sem ho tesne pred tim nez sem se chtela vyspat s jinym...takze z toho seslo...a diky temhle problemum sem se nikdy nevyspala ani s alim....sem panna...)a a jak sem si byla jista ze spolu zustaneme...tak me taky desilo ze bych mela mit jednoho kluka na cely zivot.........a premyslela sem ze si treba pak za par let dame par mesicu volnosti...naposledy si uzijem...a pak uz se k sobe vratime na veky veku.....takze te da se rict docela chapu...

25 Míša Míša | 8. srpna 2007 v 13:16 | Reagovat

Ahojky všem.Musím říct že od prvního komentáře, co jsem tady napsala se lecos změnilo. Spousta lidí mi říkala, jak to co dělám je v pořádku a mě to tak připadalo. Jenže opak je pravdou. Nedávno (no vlastně asi před dvěma dny) jsme přispěla stejným komentářem na jedno fórum.Rovnalo se to téměř sebevraždě, ale asi jsem to potřebovala. Takové špíny a takové pravdy jsem ještě neslyšela. Navíc mám jednoho kamaráda, který mi taky pomohl otevřít oči, urovnat si priority a přiznat si spoustu věcí, které dost bolely. Ale moc mu za to děkuju. Včera před půlnocí jsem se vším skoncovala.Vymazala si telefonní čísla, vymazala spoustu kontaktů z icq a smazala profil na chatu. Opravdu chci být jen se svým přítelem a je škoda že jsem si musela vyzkoušet něco tak podlého a nefér jen abych na to přišla. Teď už jen doufat, že se to nikdy nedozví. Nechtěla bych mu ublížit.

26 Niki Niki | 10. srpna 2007 v 15:39 | Reagovat

Ahoj všem,zaujaly mě vaše příspěvky.Téma nevěra mi bohužel není cizí.Ano,i já jsem podvedla svého přítele.Stalo se to v období naší krize,přítel se mi nevěnoval,chyběl mi sex,necítila jsem se přitažlivá,prostě vůbec jako žena.V té době mě kontaktoval můj bývalý přítel,začali jsem se scházet,až jednou zvítězila fyzická přitažlivost.Trvalo to měsíc,po měsíci jsem začala mít výčitky a vše ukončila.Ted se jen modlím,aby můj přítel na nic nepřišel.Došlo mi,jak moc ho miluji a jaká to byla hloupost,i když šlo jen o sex.Radím všem:kdyby došlo k nejhoršímu a váš partner došel k podezření,že jste ho podvedla ZATLOUKEJTE,ZATLOUKEJTE,ZATLOUKEJTE!!!I kdyby měl sebevíc "věrohodných zdrojů" pro vás to jsou jen POMLUVY!Jedině tak zachráníte vztah,na kterém vám i po zkušenosti s nevěrou záleží!Přeji hodně štěstí!!

27 Zdeněk Zdeněk | E-mail | 19. srpna 2007 v 18:13 | Reagovat

Ahoj, přijde mi zajímavé, že většina žen razí názor "nevěrní jsou hlavně chlapi, mají to v genech, rozsévači semene..." (a podobné bláboly) a přitom i tato stránka je důkazem toho, že nevěru páchají i (zejména?) ženy.

Mnohé příspěvky zde svědčí o tom, že jejich pisatelky jsou ještě mladé a hloupé - sice jim najednou narostla prsa a začali je oslovovat kluci, ale ony si s tím vůbec nevědí rady. Proto chtějí vyzkoušet všechno možné a myslí si, že to nějak ustojí a bude to pak zase OK. Děvčata - NEBUDE TO UŽ NIKDY O.K. Ponesete si to už navždy s sebou a nepodléhejte planému chlácholení některých zúčastněných dívek.

Zajímalo by mě taky, jestli ty z vás, které se dívají na nevěru tak shovívavě, by stejnou věc tolerovaly u svých partnerů - myslím těch "stálých", ne těch "píchacích".

Co vy na to, moderní a emancipované dívky, které musí mít vždycky hned všechno, co uvidí, a myslí si, že je to normální, protože "to dělá každý"? Rozhodně to totiž každý nedělá - to jen největší špína je vždycky nejvíc vidět.

28 Míša Míša | 26. srpna 2007 v 20:44 | Reagovat

Pro Zdeňka:Nechápu jak mužeš soudit, jak říkáš "zůčastněné dívky".Myslím, že nikdo nemám právo nikoho soudit a už vůbec o nich mluvit jako o hloupých, nevyzrálých pisatelkách, které nevědí, jak naložit s rostoucími prsy:-DTo mě opravdu pobavilo. Mrzí mě, že u většiny z nich není uveden věk, a tudíž ani u tebe. Zřejmě ses setkal s nevěrou v opačném smyslu než my zde. Věřím, že nikomu není příjemné být podváděn osobou, kterou miluje, ale všichni děláme chyby. Člověk není neomylný tvor. Něvěra nelze prominout a ani na ní zapomenout, ale musí se s ní naučit žít. Hlavní je podle mě uvědomění si své chyby a aby se už více neopakovala .Navíc pohlížet na věc z mužské či ženské stránky je pěkná blblost. Je jedno, jestli podvádí muž nebo žena.Kdo si myslí opak je buď šovinista(v mužském případě) a nebo feministka(v ženském případě).

29 puope puope | 27. srpna 2007 v 22:17 | Reagovat

ahoj:)

30 anethka anethka | 19. září 2007 v 20:15 | Reagovat

s wetsinou tu souhlasim...nechapu,jag muzete mit neco s klukem,ktery je zadany holkou,ktera ho miluje..nedokazete si predstawit,jag ta holka pag trpi...zaziwam ted neco podobneho...s pritelem jsem uz 3roky...miluju ho,ae dawa mi poradne zabrat..nerwy mam s odpustenim uplne w prdeli,problemy  se srdcem..a wsechno kwuli jeho podiwnemu chowani...sere na me...jezdi za frajerkama a u me se wymlouwa,zhe musi do prace,bo za kamosem..je mi to ae celkem diwny...uz 3dny neprijel domu,neozwe se...jen se treba nekde nahodne potkame...miluju ho,on twrdi to same u me..ae neda se s tim zit...wim,zhe by byl w tehle situaci dobry rozchod...ae nejde to..prece jenom je to doba..mame hafo spolecnych zazitku,wime o sobe wse a ja si ploste neci zwykat na nekoho jineho...na jednu stranu nechapu pritele, jag to muze delat,kdyz wi,jag na tom jsem a zhe ze me dela debila a mysli si,jag nejsem blba,zhe na to nepridu.a na druhou stranu nechapu tu frajerku...wim,zhe ji je to u prdele,ji se ploste ten kluk libi a dostane co chce...ae zkuste se nekdy wcitit do kuze nas,kteri milujeme a trpime,kwuli wasim "uletum"...nic proti wam nemam,driw jsem delala to sami...ted to ae nechapu...majte se,a kdyz mi nekdo na komentar odepise,budu rada...rada si prectu was nazor..=))

31 erika erika | 23. září 2007 v 23:48 | Reagovat

Chci vám napsat moji zkušenost s nevěrou.S mým prítelem jsme byli spolu 2 roky,začali jsme spolu bydlet,k nemu do práce nastoupila nová kolegyne,párkrát se mi o ni zmínil...No a najednou to začalo být mezi náma divný,mela jsem pocit,že jsem spíš jeho spolubydlíci a ne partnerka.Prespaval v práci,vždy se vymluvil,že se mu nechce hodinu cestovat domů.No a pak jsme meli vážnu debatu a on mi rekl,že asi bude lepší když se rozejdeme,nekoukal mi do očí a říkal,že mne už nemiluje.Ja jsem z toho byla uplne hotová,byl pro mne nejdůležitejší a najednou taková rána.Nad sebevraždou jsem neuvažovala,opilá jsem mu vyvolávala,že ho podříznu v parku :-) Porád jsem ale nedokázala pochopit ten důvod,proč me opustil.No a pak jsem zistila,že se vyspal s tou novou kolegyní,bylo to asi mesíc predtým,co se se mnou rozešel.Meli sme vtedy strašnou hádku,on odešel nastvane "ke kamarádovi" a zůstal tam až do rána.Nesla jsem to težce,ale brala jsem to jako svůj trest.Predtým než jsem  s ním začala chodit, byla jsem strašná pipina,balila jsem jiným holkám kluky a pak se bavila na tom,jak se páry rozchazeli,proste jsem vubec nemela uctu ke vztahům jiných lidí.

No mýho ex to ale hrozne vzalo,vic než mne,čekal totiž že se budu snažit urovnat to.Zkoušel chodit s tou kolegyní,ale po mesici mi volal,že mne miluje a nedokáže beze mne žít.Ja jsem byla tvrdá,a prosil na kolenou o další šanci.A já mu ji nakonec dala.Je totiž strašne jednoduchý ríct ne,já neveru nikdy neodpusím než to,že každý má právo na jednu šanci,to pak znamena vyvinout snahu..Ten rok co následoval po našem novém začátku byl pro mne hodne težkej,i pro nej.Snažil se,ale já mu neveřila,opakovane jsem mu pripomínala,co udelal,mela jsem zlý sny,žárlila jsem pomalu i na jeho ségru.No ale pak to začalo být lepší,já prestala žárlit-ale uplne,co jsi nedokážu vysvetlit.Proste jsem si ním jistá,když vidím jak se chová,tak vím,že si strasne váži té šance.A taky jsi je vedomý toho,že další už nedostane.Ted se naopak  on,kdo se bojí,že ho opustím,žárlí.Stve ho,že už ho nevnimam tak,ako pred tou neverou.Ze už nečekám na to,kdy se vrati,že na nej nekoukám se zbožnou uctou,že pro mne není vzorem.Není totiž nic horšího než to,být závisla na partnerovi.Nemít mimo nej žádné aktivity,čekat jen na to,kdy se vráti a teprve pak začít žít.Jeho nevera mi hodne dala,vážím si sama sebe víc než predtým,mám v nem jistotu-chápe se to težko,ale je to tak.A hlavne jsem samostatná a spoléham predevším na sebe.Jedna vec mne ale mrzi.To jak lidi neveru vnímaj.Ako nejakou samozrejmost.I on to tak bral,až když videl,co mi svým činem spůsobil,tak se mu otevřeli oči.Nevera nemá ve vztahu co delat,žádny ulety,nic.A pro ty holky,co jsou milenkama a vedí o té druhé-vážíte si vůbec sami sebe?Vždyt jim deláte kurvy,jste s týmto svým postavením spokojené?Máte na lepšího,než na takového zbabelce,co si nedokáže pripustit,že v jeho vztahu to už není dobrý a řeši to milenkou!je to smutný.A verte,že jednou  budete vy v roli prítelkyne,kterou partner podvádí a ona o tom neví.

32 berunka berunka | 25. září 2007 v 9:23 | Reagovat

Ahoj lidičky,jsou to fakt zajímavé komentáře.Já zažila obě situace.Pro články 9,12,když jste milenky a víte o tom,tak co chcete.To si fakt myslíte,že se frajer kvuli vám rozejde s holkou s kterou je spokojenej,vás má jen pro pobavení.Já když byla milenkou nikoho jsem v té době neměla,od začátku jsem věděla,že má přítelkyni a nikdy bych po něm nechtěla aby se s ní kvuli mě rozešel a trvalo to mezi máma 3 roky a pak jsem našla svojí lásku s kterou jsem chtělá strávit zbytek života.Pak se mi to všechno vrátilo.Plně rozumím erice.Byla jsem s přítelem 2 roky,když jsme se rozhodli pro mimčo,víc chtěl přítel a podotýkam,že já jsem byla partnerum vždy věrná.Povedlo se nám to asi za rok a já když byla tak ve 3 měsíci zjistila,že je mi nevěrný.Fakt jsem to od něj nečekala a zrovna v tomto období,ale bohužel si našel takovou čubku,že jsme spolu i mluvili po telefonu i osobně a ona od něj chtěla vztah a nemohla přenést přes srdce,že on chce žít se mnou.Moc mě to trápilo ale věděla jsem,že pokud ho nechci ztratit musím být silná.On mi stále tvrdil.že mě miluje a chce žít se mnou a do dneška mi nepřiznal,že s ní něco měl.Pokud se rozhodnete,že ten partner má víc předností a stojí za to ustát vydržte tu bolest a věřte dopadne to dobře.Já byla i u psycholožky a pomohlo mi to.Moje rada je nic nevyčítat a říct chlapovi.at se rozhodne s kterou chce žít a nettlačit na něj a máte vyhráno.Už máme malou lucinku je skvělej táta i partner a to jsem se dozvěděla od jeho kamarádu,že toho moc lituje,že jí měl a že prý je ponaučej.A nás miluje a dneska si už sz toho dokážu dělat i srandu.Držim palce erice.

33 EVA EVA | 9. října 2007 v 17:40 | Reagovat

Ahoj,Berunko.Myslím, že máme spolu trochu stejný názor.Jsem s manželem 5 let vdaná a 3 roky jsme spolu chodili.Máme 5-letého kluka a roční holku.Minulý měsíc jsem se dozvěděla o jeho nevěře.Zrovna se mi hrnou slzy, bolí to, hrozně to bolí, ale já mu odpustila.Vím, že nikdy, opravdu nikdy na to nezapomenu, ale život jde dál.Myslel si, že se to nedozvím, ale je tak průhledný.Také jsem mu dala vybrat mezi mnou a jí.Úplně v klidu, skoro bez emocí, nekřičela jsem, nebrečela.Vybral si mě a začínáme spolu znovu.Vždy jsem si myslela, že s takovým chlapem už nedokážu žít, natož spát.Ale to jsem si jen myslela.Musím říct, že náš sex.život začíná být i možná lepší, než před tou nevěrou.Také mi slíbil, že se to nebude opakovat, ale je těžké tomu věřit (zatím).Tak uvidíme.Nikomu v mém okolí jsem o tom neřekla, ani nejlepší kamarádce.Potřebovala jsem to ze sebe dostat, a tak píši.Držím Ti moc a moc palce.Jestli budeš mít chuť, napiš.

34 berunka berunka | 9. října 2007 v 18:30 | Reagovat

Ahoj Evi,to máš pravdu chlapi jsou moc pruhledný a holky maj zas šestej smysl.Mě to taky stále bolí,když si na to vzpomenu,ale snažím se být v pohodě,chlapi nemaj rádi schoulená klubíčka neštěstí,ale čekaj usměvavou osubku,která je obejme,podpoří,pohladí a zasměje se ní.Věřit mu začnu asi až za delší čas,ale zatim mi nedává příležitost mu nevěřit,dělá vše abych byla spokojená a fakt se snaží.Já se svěřila pár kamarádkám a musim říct,že dneska bych se svěřila jen jedné.Udělalo to víc škody než užitku.Kdybych měla ty ostatní poslechnout tak už bych s ním nebyla a malou bych připravila o ten krásnej pocit být s tátou a já bych přišla o skvělého chlapa i když to zní blbě když mě podvedl,ale v mích očích je to nejlepší chlap,kterého jsem v životě měla a poznala.Moc držim palečky at jste v pohodě a at vás čekají jen hezké chvilky.

35 EVA EVA | 9. října 2007 v 18:42 | Reagovat

Ahoj,Berunko.Dík moc.Opravdu máme asi nějakej šestej smysl.To já se před ním snažím být OK, ale když jsem sama, tak to tak ok není.Ale u mně je to ještě dost čerstvý, tak snad čas udělá svý.S těmi kamarádkami je to těžký.Já jich mám spoustu, ale opravdovou asi jen jednu.Ale i tý jsem se neodvážila.Můj muž je právě taky moc skvělej táta, děti ho maj rádi a já jsem si řekla, že kvůli jeho blbosti, nepřipravím svý děti o tátu.Snad jsem udělala dobře.

36 Míša Míša | E-mail | 11. října 2007 v 16:18 | Reagovat

Holky, holky...to je teda síla. Já byla podváděná i podváděla, ale vždycky to nějak přebolelo, vyšumělo...Akorát je zvláštní, že jsem neměla vztah, kde by se ta mrcha nevěra neobjevila, ať z mojí nebo z jeho strany..Já to nikdy nějak neřešila, až teď, moje nejlepší kamarádka, která je vdaná, zjistila, že jí manžel podvádí.9 let spolu chodili, 1,5 jsou manželé, chtěli miminko a teď se mezi ně vmísila 20 letá holka a on je z ní hotovej...

Kamarádce je 30, mě je 21, její muž chtěl(má) mladší, můj bývalý přítel (29), chtěl zase starší, jednou, když byl opilý, tak mi řekl, že se mu líbí moje 40 letá maminka..

A teď nechápu, nevěra tu je, každýho nějak postihne, ale ty věky mě rozlaďujou nejvíc..A asi i nejvíc zraňujou,moje kamarádka si teď připadá jako nějaká bába a já si tenkrát připadala, jako mimino...

37 George George | 11. října 2007 v 17:52 | Reagovat

Zdravím všechny. Jak jsem tak četl vaše komentáře, rozhodl jsem se taky přispět. Mě se o tom moc dobře nemluví, ale na konci července jsem začal tušit, že s mojí manželkou není něco v pořádku. Začala všude u sebe nosit mobil, vypínala vyzvánění(dííve se válel všude), začala si kupovat nové spodní prádlo, čím dál "odvázanější", ale hlavně začala se chovat jinak. Nevím proč, ale z jejího chování jsem začal cítit, že není něco v pořádku, až jsem se asi před měsícem dozvěděl, že mi je nevěrná. Řekl jsem jí co jsem se dozvěděl, že toho člověka vozí do práce, vysedává s ním po restauracích, že s ním strávila pár víkendů někde daleko od našeho města. Podotýkám, že sposusta našich společných známých jí s ním vidělo, neobtěžovali se asni odjet z města a chodili po restauracích u nás ve městě. Jeho manželka ho vihodila z bytu, protože spí s mojí ženou...tohle byla pro mne fakt rána. Zjistil jsem, že ona teď chodí k němu do garzonky a stará se o další domácnost. Domů se vrací každý den tak kolem osmé večer. Je to pro mě šok. Ona však všechhno popírá a tvrdí, že s nikým nic nemá, že jsem si to všechno vymyslel a že se řídím heslem " podle sebe soudím tebe" . Já jí nikdy nevěrný nebyl, protože jí miluji a prostě jsem jí to nikdy udělat nemohl, měl bych výčitky svědomí. Jsem na tom celkem psychicky špatně. Řekla mi, že se rozvádět nechce a odejít také ne, že prostě máme jen krizi a že jí podezírám z něčeho co nedělá. Takže jsem asi fakt paranoidní a všichni kolem mě lžou:-)Několikrát jsem  jí přistihl při lži a to fakt bolelo. Třeba včera když se vrátila večer domů, měla na sobě jiné spodní kalhotky, než které si vzala ráno do práce...mezi tím doma nebyla.Mějte se a snad to nějak ustojím, nechci o náš vztah přijít...

38 EVA EVA | 11. října 2007 v 20:01 | Reagovat

Ahoj Georgi,tak i muži v tom lítaj.No, co se dá dělat.Víš, já jsem tu nevěru nějak překousla (začíná to pomalu, ale opravdu pomalu odeznívat).Já mám malinkou výhodu, že tu ženskou neznám.Ale co pro mne bylo ještě horší (i ty píšeš,že lež hodně bolela), než samotná nevěra, bylo to lhaní.Že se nic neděje, že mi k tomu vůbec nemá, co říct atd.atd.atd.Hrozně mě to ponížilo.S těmi kalhotkami je to fakt nářez.Musíš být opravdu všímavej chlap.Klidně zas napiš, jak jsi na tom (jestli budeš chtít).Nám pomohlo, že jsme si pořádně promluvili.A hlavně to, že jsem nehysterčila a jak můj manžel mi dnes řekl, vzala to sportovně.Uvidíme, co bude dál.Drž se.

39 berunka berunka | 11. října 2007 v 21:44 | Reagovat

Ahoj Georgi,pokud s ní chceš být a žít dál budeš muset hodně zatnout zuby,jedině to vám pomuže k tomu,aby to bylo ok.Protože kdyby tě chtěla opustit tak už by to udělala.Frajera vyhodila manželka,má byt a ona by měla kam odejít.To znamená,že chce být opravdu s tebou.Muj názor ja,že tě má moc jistýho a je si jistá,že jí tolik miluješ,že jí neopustíš.Měl by si se víc věnovat sobě,zajít někam s kamarádama třeba chodit cvičit,naka hospudka,která se trošku protáhne,prostě trošku začít žít svuj život.Hlavně se snaž nedělat žárlivé scény to je nejtěžší.Asi tě i hodně trápí,že i říkaj známý,že jí někde viděli.Mě když byl přítel nevěrný tak to zas věděli jeho kolegové a mě o taky trápilo,vždy jsem nevěděla jak se před nima chovat.Ale chovali se v pohodě,věděli,že o ní vim a bavili se normálně,spíš pomluvili přítele,že je...Držim palečky.

40 George George | 22. října 2007 v 17:06 | Reagovat

Ahojky Evo. Víš já nikdy tak všímavej nebyl, ale když zjistíš, že tě ten druhý s největší pravděpodobností podvádí, začneš si více všímat různých detajlů než kdy před tím.Jinak to, že spala s jiným chlapem se dá ještě zkousnout, ale pořád nevím co si počít s tím, že mi lhala a lže pořád. Ona si ani nepamatuje co mi kdy řekla ( já ano) a tak jí snadno při lži "nachytám". Raději se jí na nic již neptám, nechci aby zase lhala, spíš tu lež nechci slyšet. Stále si opakuje svojí, nic s tím člověkem nemám. Před týdnem jsem se dověděl, že by s ním chtěl žít a hledají si vetší byt, že chce ode mne odejít. Když jsem na ní uhodil, jestli je to pravda tak mi řekla, že odejít chce, ale chce bydlet sama, s ním rozhodně ne. V pátek když jsem jí vezl do školy ( začala studovat VŠ) tak mi řekla, že se odstěhuje ještě do vánoc, ale že se nechce rozvést protože se třeba k sobě někdy vrátíme. Nevím kde bere tu jistotu, že si nenajdu někoho jiného...No a včera už to bylo tak, že nechce ani odejít, ani se rozvést, chce začít znovu a jinak. Já samozřejmě neusnu na vavšínech :-)))

41 George George | 22. října 2007 v 17:18 | Reagovat

Ahojky Berunko. Díky za tvojí podporu, stejně jako díky Evce. Pomáhá to dost, to mi věř. Taky si myslým , že si je mnou moc jistá. Je pravda, že kdyby chtěla odejít, dávno to udělala, ale zase jak jsem psal Evě, hledali větší byt, v jeho garzonce moc místa není, máme ještě 21 letého a 14 letého syna, oba bydlí doma. Víš po tom co mi řekla včera si myslím, že se na ní vykašlal, prý to už jednou za tu dobu udělal ( asi jsem to nepsal, ale trvá to někdy od června). Prý se s ní rozešel kvůli tomu, že mu chlapi v hospodě řekli, že na ní nemá ( vzhledově), protože je moc hezká, a také že by jí " neuživil" a " neušatil" :-))) Řekl jí , že je bez peněz, nemá nic a prostě s ní nemůže být. Nevím jestli to je pravda nebo ne, vím to jen od jednoho známého, který občas zajde do té hospody co on. Podle jejího chování to bude asi tak, že to skončil, možná i ona, já nevím. Každopádně je mi divné, že tak najednou otočila a chce zůstat doma a nerozvádět se. Jinak sobě se věnuji, mám spoustu koníčků a zájmů, kamarádů a taky časově náročnou práci.Ale i přesto jsem se snažil jí maximálně věnovat svůj čas a i dětem. Máme chatu kam jezdíme o víkendech, společné dovolené, kino, koncerty, divadla atd. Nemohla si stěžovat, že nikam nechodíme, nebo že se jí nevěnuji. Vůbec nevím kde se stala chyba. Mě z toho vychází jen jedno...potkala ho a zamilovala se. Zatím pa a ozvu se.

42 EVA EVA | 23. října 2007 v 18:23 | Reagovat

Ahoj Georgi,jak jsem Ti už jednou psala, já to také cítím tak, že samotná nevěra bolí, ale jde se jít dál.Ale to LHANÍ.Opravdu i u mne to bylo to nejhorší.U nás je to stejné a já to i manželovi jednou řekla, že má smůlu v tom, že já si taky pamatuji hodně věcí.To snad ta Tvoje žena ani nemůže myslet vážně, že se rozvádět nebudete, že by jste se k sobě mohli někdy vrátit.To si Tě chce takhle nechat pojistit?

Nebudu Ti radit, je to těžké, musíš jednat, jak cítíš.

Já jsem Ti psala, že sice dotyčnou (myslím milenku mého manžela) neznám, ale včera večer jsme si povídali a on mi o ní najednou začal vyprávět.HRUZA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Tvrdí, že to s ní skončil, vymazal si i její číslo z mobilu.ALE.Znáš to.Dá se věřit?Začal mluvit o tom, že je mi podobná.Že má stejnou školu jako já.A že ji vlastně můžu poděkovat, že kvůli ní zjistil, že mě pořád miluje a vrátil se.Ale jinak je to prý ještě TELE (jí je 20 let,mně 26 a manželovi 31).Už jsem zase nemohla spát a dnes jsem celý den skoro nic nejedla.Potřebovala jsem to někomu napsat, protože říct to nikomu nemůžu,protože se cítím provinile spíš já než on.Jestli Tě to nudilo, tak se nezlob a klidně mi napiš, jak to s tou Tvou ženou vypadá.Budu se těšit.Aspoň někde mám spřízněnou duši.Jestli to tak mohu napsat.Měj se, co možná nejlépe a PIŠ.

43 radana radana | 24. října 2007 v 11:41 | Reagovat

Milá Evo a Gergi,

soucítím s Vámi a jsem v hodně podobné situaci. Jsem také zoufalá, nespím nnebo se budím šokem, nemůžu jíst, trápím se pláču. Jsem se svým manželem již 15 let. Po dvanácti letech vztahu jsem zjistila nevěru, moc se mi omlouva a já odpustila. Téměř tři roky jsem, že ve víře, že je vše v pořádku, že nás to posílilo....občas jsem objevila podivné účtenky, parkovací lístky...a začala jsem manžela poídezřívat, vždy se mi vymluvil, že jsem pouze žárlivá  apod. Je to pár dní kdy mi pod mým nátlakem přiznal další nevěru, ketrá trvá pár týdnů a přiznal mi jinou, kdy udržoval poměr přes dva roky, nevěřila jsem svým uším, srdce mi praskalo bolestí. Máme malé krásné zdravé děti....Nyní vše vím, odpustila jsem mu vše, ale on poměr, který má neukončila vzájemně jsem se odcizili, každý bydlíme ve svém pokoji, bavíme se o domácnosti, dětech...Bolí to strašně a naděje ve mně už je malinká, dá se vůbec ještě něco vracet. Naše manželství bylo krásné neměli jsme vážné problémy, manžel mi řekl, že ho děsí rodinný stereotyp, a že je to vzrušující stále se zamilovávat......Vidím své dětričky, kter ho milují, ty krásné roky a společné zážitky kdy jsme byli chudí studenti. teď je manžel bohatý podnikatel a jeho partnerky jsou svobodné mladé dívky. Věřím, že odpouštět máme a kdykoliv, ale není to záležitost ze dbne na den je to rozhodnutí rozumu a ne citů,ty jsou zraněné stále...věřím, že pokud se partner bude snažit máme se pokusit o záchranu, ale nechat se zneužívat a hlavně se zničit psychicky není cesta. Děti potřebují vztah kdy vidí mezi rodiči lásku a né chlad, pláč a hádky na denním pořádku. Jsem věřící člověk a svatbu jsme měli v kostele i se slibem věrnosti a lásky na celý život, ale věřím, že ani Bůh po nás nechce abychm se zničili, máme milovat druhé jako sebe samé...Nepřeji nikomu zažít podobnou situaci doma kdy jsou ve vztahu děti a léty fungující vztah.....Bojuji každý den a snažím se myslet na světlo, které je na konci každého tunelu. Já všechny prostředky již vyčerpala, odpustila jsem..., ale nyní je rozhodnutí ¨na manželovi. Vím jediné, že trápit se takto ceký život nedokážu jsem vážně již dlouhodobě chronicky nemocná a mám pocit, že bych nedokázala žít v neustálém stresu a vypětí. Jsem ráda, že znám pravdu a nejsem pouze žárlivá a paranoidní, když jsem měla celé tři roky divné tušení. Nemůžu radit nikomu piouze těm kdo nevěru zažily jak bolí, aby ji nevraceli zpě,a pokud partner prosí o odpuštění a je s Vámi ochoten nést Vaši bolest dál a popř. navštěvovat nějakou poradnu, terpii, číst knihu o vztazích - výborné jsou od Johna Graye- 6eny z Venuše, muři z marzu se mají rádi....pochopit důvod k nevěře a změnit sebe a své chování. My druhé menit nemůžeme, ale máme své hranice, které si musíme postavit, aby nás chování druhého nezničilo. Najít mez kam už jít nemůžeme. Pokud opravdu druhého milujeme nejsme schopni žít s ním a dělit se o něho s ostatními. Je to samozřejmě můj názor, který pramení i z mé víry v Boha. Přeji všem, aby dokázali odpouštět, bojovat a neztráceli sami svá srdce.

44 EVA EVA | 24. října 2007 v 20:06 | Reagovat

Ahoj Radano,sedím tady u počítače a čtu Tvůj příběh a je mi hrozně.Možná by jsi mohla radit spíš Ty mně, máš toho tolik za sebou.Já na manželovu nevěru přišla - je to asi 1 měsíc a vůbec nevím, co bych dělala, kdyby to udělal znovu.Opravdu vůbec nevím.Jak vidím u Tebe, tak ten Tvůj se k tomu znova vrátil a zase lži, lži.Ono to určitě je krásné se zamilovávat,také bych to někdy chtěla vrátit do dob, kdy jsme se do sebe poprvé zamilovali.Ale BOHUŽEL.Ale to není žádná omluva pro to, co dělá.To si vůbec neváží svojí ženy a svých dětí?Radano, nevím nevím, jak radit.Opravdu to asi teď záleží jenom a jenom na Tvém manželovi.Já Ti nemohu radit, protože to u nás SNAD skončilo tou jednou nevěrou (ALE DÁ SE VĚŘIT?,také pořád pochybuji a je to k užrání).Vždyť takhle se žít nedá.I když jemu to asi zřejmě vyhovuje.Určitě mu pereš,žehlíš,vaříš.................To by se mu líbilo,mít takovýhle servis a přitom si užívat jinde.Asi budeš muset přitvrdit.Ale nevím, jestli to máš v povaze.Každý jsme jiný.Mne by to ničilo, žít pořád v nejistotě.Já jsem manželovi onoho dne řekla, že se prostě teď hned rozhodne, protože dál to už nešlo.Jak už jsem psala, byla jsem úplně klidná,vůbec jsem nekřičela,neplakala.I kdyby odešel (nevím přesně,jak by to bylo dál),ale aspoň už bych měla klid, že se nějak rozhodl.Prosím Tě, drž se (musíš, už kvůli dětem, které za to určitě stojí) a piš.Mně to opravdu hodně moc pomohlo, že jsem to sem mohla napsat.PIŠ PIŠ budu čekat.

45 George George | 26. října 2007 v 14:11 | Reagovat

Ahojky Evko.

Za těch pár dní co jsem tu nebyl se pár věcí změnilo. Ve středu mi manželka řekla, že neodejde, že se mnou zůstane, že za minulostí uděláme tlustou čáru a začneme znovu. Dále mi sdělila, že s ním ukončila kamarádství(tak tomu říká) a včera od něj přivezla všechny věci co tam nanosila. Docela mě překvapila. Nemůžu říct, že nejsem rád, ale pořád z toho mám divný pocit.  Bude chvilku trvat, než jí začnu zase věřit tak jako dřív. Ta nevěra se dá překousnout, v tom s tebou souhlasím, ale to lhaní, bude trvat déle než si získá plně mojí důvěru.Dneska jsme se ale zase pohádali kvůli nějaké kravině a tak se mnou nemluví. Jsme oba pořád ještě podrážděný, víš trvá to už pět mesíců. No snad se to urovná, tak mi drž palce:-)

Koukám, že to také nemáš lehké, ale zase si myslím, a teď to beru z mužského hlediska, že tvůj manžeůl zjistil možná opravdu díky své milence, že tě má rád. Podle mne na tobě vidí více lepších věcí a hlavně v tobě cítí zázemí a jistotu a to je důležité. Netrap se tím, že ti o ní řekl, možná mu to dlouho leželo na srdci a ulevil si tím. Rozhodně se neciť provinile, spíš by jsi měla být ta co má navrh, ale nezneužívej toho, buď sama sebou a pokud tě má rád takovou jaká jsi, tak to bude v pohodě. Držím ti palečky a určitě zase napiš, rád si s tebou povídám. Jinak mě je 38 let, ale necítím se na to :-)))

46 George George | 26. října 2007 v 14:34 | Reagovat

Milá Radano.

Tvůj příběh je opravdu dost bolestivý. Víš já si myslím, že odpouštět se má, i ta nevěra se dá odpustit, pokud člověk jednou ulítně, ale pokud je to opakovaná nevěra a tvůj manžel to má jako adrenalinový sport, tak fakt nevím. Zkus mu dát ještě jednu šanci, ale jasně mu vysvětli co od něj chceš. Když je to milostný vztah, který trvá delší dobu ( jak píšeš dva roky), tak se to těžko překusuje, ale i to jde Moje manželka to se svým milencem táhla pět měsíců, možná ještě s ním spí, já nevím. Nikdy se k nevěře s ním nepřiznala, pořád opakuje, že je to kamarád, ale něvěru z toho druhého vycítíš, spoustu věcí mi řekli známí a také jsem u ní v autě našel podivné parkovací lístky, také jsem u ní našel zvláštní účtenky. Úplně stějně jako ty a další věci, které nasvědčovali tomu, že spolu spí. Věřím, že ti není moc dobře, ale neházej flintu do žita. Jestli máš manžela ráda a stojí za to, tak o něj bojuj. Pokud za to nestojí, tak se na něj vykašli. Já vím je to těžké po 15 letech a ještě děti. Možná by pomohlo co píše Evka, zkus přitvrdit, třeba se mu rozsvítí, ale hlavně se neponižuj a snaž se být před ním silná a nad věcí.Bylo by dobré zjistit jak silné základy má váš vztah a jestli stojí za to ho udržet. Já si myslím, že stojí za to zkusit udržet každý vztah i když se situace zdá být zoufalá. Jestli o to tvůj manžel bude stát, tak neodejde. I když mě spíš připadá a i Eva to naznačila, že ani odejít nechce. Doma má tebe a zázemí a tak si jen jinde užívá, jak on říká utíká ze stereotypu. Na to musí být povaha, já tohle nikdy nedělal a asi to ani nepochopím, možná jsem výjimka:-)))

Držím ti palce a zase napiš. Pa

47 EVA EVA | 26. října 2007 v 18:26 | Reagovat

Ahoj Georgi,je fajn, že píšeš.To si piš, že Ti budu držet palce.MOC.No to tedy koukám, jak rychle Tvá žena obrátila.Snad už se opravdu rozhodla, jak to všechno chce a vypadá to dobře.Já nevím, jestli si můžu dovolit Ti radit,určitě jsi se ženou déle než já se svým mužem.Ale přeci jenom.Jak píšeš, že jste se pohádali, tak to nesmíte (zvlášť, když je to kvůli kravině).Nevím, kdo začal a kdo první přestal mluvit.U nás to bylo tak, že já pokud jsme se pohádali, tak jsem přestala ihned komunikovat.A trvalo to někdy pěkně dlouho.Od té jisté doby jsme se s manželem domluvili, že si budeme vše říkat,hlavně to, co toho druhého trápí a jak si to představuje.To víš, že mám chuť někdy vyletět, ale víš na co si hned vzpomenu.Že ta druhá by mu to jistě tolerovala a já bych byla ta špatná.Já se změnila dost.O hodně stupňů jsem se obrátila (to mi přiznal i sám manžel),ale u něho je to skoro pořád stejný (nemyslím tím teď to, že by mě zase podváďěl.SNAD).Trochu se snaží- ALE.Myslím, že by to mělo být spíš opačně.JENŽE.No tak nevím, jestli jsem Ti vůbec nějak poradila, protože tak, jak to dělám já, to asi úplně v pořádku není (nebo možná třeba alespoň trochu jo).Napiš mi prosím na to svůj názor.

Díky moc za to, co mi radíš.Cítím trochu, že mám navrh.Ale neboj, nezneužívám toho.Zatím to klape perfektně, tak uvidím, jestli nepřijde zas další zklamání.Ještě jednou dík moc,opravdu mi to dost pomáhá.Těším se, až zas napíšeš.

48 George George | 26. října 2007 v 19:49 | Reagovat

Eví, víš, já nevím jestli to manželka myslí upřímně, že se rozhodla zůstat se mnou a zkusit to znovu. Za těch pár dní jsme tu tlustou čáru udělali několikrát a to asi není dobře, měla by být jedna a nový začátek, ale vždycky někdo z nás začně vyčítat co bylo. Dneska jsem začal tu hádku já, řekl jsem jí, že jsem našel doma nějaké cizí klíče a hned jsem na ní uhodil, že jsou od nějakého bytu ( ona sháněla byt pro sebe a pro něj, že budou spolu bydlet) a bylo zle. Řekla mi, že se odstěhuje do jiného pokoje ( máme byt 4+1) a že se mnou končí, že jí psychicky deptám a přestala se mnou mluvit.Jsem si vědom, že to byla moje chyba a ani nevíš jak toho lituji, že jsem o tom vůbec začal. Poslal jsem jí omluvnou SMS když byla v práci a když přijela, tak sice mluvila, ale odsekávala a moc se nechtěla bavit. Teď je celé odpoledne někde pryč, ještě nepřijela domů, vůbec nevím kam jela ( možná za ním, možná jinam). Taky jsem v takové nejistotě jako ty. Ono se s ní zatím moc rozumě mluvit nedá, vždy když si s ní chci popovídat, tak ona o tom mluvit nechce a nic s ní nehne. Jsme spolu 12 let a za tu dobu jí znám, tak jí to snad přejde. Jinak je to moje druhá manželka.

Je dobře, že jste se s manželem domluvili, že si budete vše říkat a hlavně to co vás trápí. Komunikace ve vztahu je podle mne základ, když komunikace vázne je zle. Tohle myslím máš vyřešený a teď jen získat zpět důvěru v manžele, viď? Ale máš to taky ještě čerstvé, takže časem se to určitě zlepší. Myslím si, že jsi na dobré cestě vztah v pohodě udržet a rozvíjet ho. Kéž by to tak bylo i u mě. Mám strach, že to oba nějak neustojíme. Taky mi tvoje řádky moc pomáhají, takže určitě piš. Jestli budeš chtít, dám ti na sebe svůj email a můžeme komunikovat tak. Sem ale budu chodit určitě dál. Měj se a brzy zase napiš...

49 EVA EVA | 26. října 2007 v 20:43 | Reagovat

Ahoj Georgi,zrovna jsem si říkala, jak se máte.Jestli jste spolu začali mluvit a jestli je to alespoň o malinko lepší.Teď jsem dala děti spát a nedalo mi to a řekla jsem si, že se ještě podívám na tyto stránky,jestli nepíšeš a zjistila jsem, že píšeš, ale ne moc veselé věci.Georgi, je mi to opravdu moc líto.Ráda bych od Tebe četla nějaké pozitivum.Ono je to těžké, když jsi našel ty klíče.Asi bych to taky nevydržela.Ale na druhou stranu, když jsi se omluvil, tak je moc škoda, že to manželka nevzala.Teď se mi chce hrozně brečet.Už mi tečou slzy.Opravdu je mi to moc líto.Píši Ti to tak, jak to cítím.Úplně Tě chápu s tou nejistotou.Nebudu Ti psát, ať nemyslíš na to, kde je,ono to asi moc dobře nejde,viď.Tak co vlastně chce??????????????????????????????????????Vždyť už Ti zase říkala přece něco jinýho.Teď už zase obrátila?Já bych Ti tak ráda pomohla, opravdu.

S tou důvěrou máš pravdu.Strašně bych už chtěla na 100% důvěřovat, ale zatím to ještě moc nejde.E-mail mi určitě dát můžeš, ale musíme být opatrní.Kdyby si to protějšci přečetli, aby nebylo zle pro nic.Znáš to.I když na druhou stranu, třeba by se taky chytli za hlavu.DOPRDELE to je život.Promiň, muselo to jít ven.

50 EVA EVA | 26. října 2007 v 22:03 | Reagovat

Georgi,čekám jestli napíšeš nebo jestli dnes už ne.Jdu si lehnout.Mám malé děti, musím zítra fungovat.Chtěla jsem ještě vědět, jak to u vás vypadá,jestli se Ti manželka vrátila domu a řekla ti, kde byla.Tak mi to napiš, až se spojíš.S tím e-mailem:založila jsem si právě vlastní (jinak jsme měli do teď s manželem společný).Takže jestli Ti to nebude dělat problémy,klidně napiš ten Tvůj.Snad Tě podle něho nikdo nepozná.Zatím ahoj a těším se na Tvoji zprávu.

51 George George | 27. října 2007 v 19:44 | Reagovat

Ahoj Evko. Jsem rád, že jsi napsala, fakt mi ty řádky od tebe drží nad vodou. Nebudu tě dlouho napínat, vrátila se včera hned jak jsem dopsal příspěvek sem, takže kolem osmé.Byla za sestrou v nemocnici a pak u tchána a něco nakoupit, takže v pohodě. Teď šla s kámoškou do hospůdky pokecat a mám se pro ní v jedenáct stavit, takže snad taky v pohodě. Byla sice včera když se vrátila ještě nějaká nabručená, ale šlo to. V noci se ke mě tulila a strkala mi nohy ke mě pod peřinu, ale bylo to ve spánku, takže o tom asi nevěděla. Dělala to vždycky. Dnes jsem byl celý den na naší chatě, protože jsem tam mněl práci ( vypustit a zazimovat bazén, ostříhat suché kytky a tak. Ona se mnou nejela a celý den doma uklízela. Předtím na to celkem kašlala, protože nestíhala jeho byt a náš byt, byla vlastně ve dvou domácnostech. Takže tohle se u nás o 100% zlepšilo. Když jsem se odpoledne vrátil, tak už komunikovala celkem normálně, řekla mi, že se nechce hádat, že na to psychicky nemá. Občas si ještě názor vyměníme, ale já jsem ten kdo ustoupí.

Překvapila jsi mě, že mě lituješ a cítíš se mnou. Víš vůbec jsem to nečekal , že by můj osud mohl takhle někoho zajímat, je to od tebe strašně milé a vážím si toho. Nemusíš mě litovat, mám na tom našem stavu s manželkou taky svůj podíl. Něco jsem dělal špatně, já to vím, jinak by se nestalo to co se stalo.Jsem rád, že si se mnou píšeš, vždycky se moc těším na tvé řádky:-))) Pomáhá mi to !!! Email je " jurastp@seznam.cz ". Budu rád když mi na něj napíšeš. Je to můj vlastní a nikdo do něj přístup nemá, takže klidně piš co tě napadne...

52 George George | 27. října 2007 v 20:02 | Reagovat

Ahoj Eví. Jsem rád, že ráda čteš co napíši a že tě můj osud zajímá. Vůbec by mne něco takového nenapadlo když jsem sem poprvé napsal, ale chtěl jsem to prostě někomu říct. Manželka se včera vrátila kolem osmé večer. Byla za sestrou v nemocnici a za tchánem a něco nakoupit, takže snad v pohodě. Včerejší večer už u nás proběhl celkem v klidu až na menší výměnu názorů ohledně naší domácnosti. Ona totiž poslední dobou doma moc nefungovala, nějak moc neuklízela, nevařila , prostě se o domácnost nestarala. Dělal jsem to já, protože jsem jí s tím pomáhal i dřív, ale mrzelo mne, že na to kašle. Prostě to nestíhala, takhle fungovala u něj a doma na to prostě neměla čas a asi ani náladu, táhla vlastně dvě domácnosti.Dneska dopoledne jsem jel na naší chatu něco udělat( vypustit a zazimovat bazén a další věci před zimou) a vrátil jsem se až kolem osmnácté hodiny. Byla doma a doma uklizeno, navaříno, napečíno. Prala, žehlila, úplně jsem z toho byl v šoku, ale měl jsem radost. Tohle se teda začíná pomalu měnit o 100%. Teď jela s kámoškou do hospody na pivko a prý mi kolem půlnoci zavolá a dojedu pro ní. Možná proto aby mi ukázala, že jí můžu věřit, nevím , tak snad je to na dobré cestě. Dnneska jsme se nehádali, prý se hádat nechce, že jí to psychicky níčí ( to mě taky). Víš, je to pořád takové křehké.

Dojalo mě , že jsi kvůli mě a mému osudu plakala. To nemusíš, já si za to můžu taky trochu sám. Kdyby bylo z mé strany vše v pořádku, tak si nenajde někoho jiného a nebude chtít odejít. Chyba je taky někde u mě, ale pořád nevím kde. Vážím si tvého zájmu, moc a jsem moc rád, že jsem našel takovou zpřízněnou duši jako jsi ty. Psal jsem už jeden komentář, ale nešlo to odeslat, tak snad tenhle půjde. Jinak můj email je " jurastp@seznam.cz " Klidně na něj piš co budeš mít na srdci, je jen můj a nikdo do něj přístup nemá. Zatím se měj a brzy napiš zprávu na email, budu se moc těšit, opravdu moc !!!.

53 Eliška Eliška | 14. listopadu 2007 v 19:16 | Reagovat

chjo holki.Jsem rok a pul s přítelem a nikdy jsem ho nepodvedla!Ale :0(stalo se libala jsem se s bývalím přítelem.Nic k němu ani necítím,nevím co tod¨do mě vělo,snad ty pivka? a moc mě to bolí není den kdy bych na to nemyslela a neusínala s pocitem viny!Nemáte nějakou radu abych mohla klidně usnout,aniž bych si to vyčítala,nebo ja se fakt zblázním:0(Říct mu to nemužu je moc žárliví a rozešel by se semnou ale já bych to nezvládla.Vím říká se zatloukat,zatloukat!Snad když mu to za 40 let řeknu se tomu zasmějem,ale ted mě to moc mrzí!Nechci na to myslet!

54 Eliška Eliška | E-mail | 14. listopadu 2007 v 19:17 | Reagovat

chjo holki.Jsem rok a pul s přítelem a nikdy jsem ho nepodvedla!Ale :0(stalo se libala jsem se s bývalím přítelem.Nic k němu ani necítím,nevím co tod¨do mě vělo,snad ty pivka? a moc mě to bolí není den kdy bych na to nemyslela a neusínala s pocitem viny!Nemáte nějakou radu abych mohla klidně usnout,aniž bych si to vyčítala,nebo ja se fakt zblázním:0(Říct mu to nemužu je moc žárliví a rozešel by se semnou ale já bych to nezvládla.Vím říká se zatloukat,zatloukat!Snad když mu to za 40 let řeknu se tomu zasmějem,ale ted mě to moc mrzí!Nechci na to myslet!

55 EVA EVA | 15. listopadu 2007 v 12:23 | Reagovat

Ahoj Eliško.Buď v klidu a vnímej to jako krásný zážitek.Ať se ti tím trochu pozvedne sebevědomí, že nejsi klukům lhostejná a že je o Tebe zájem.V životě jsou daleko horší věci, které moc a moc bolí.Teď se Ti to možný jako hrozná věc zdá, ale neboj, čas to spraví.Příteli nic neříkej.Co oči nevidí, srdce nebolí. A netrap se tím. Jestli Tě zná a je trochu všímavej, mohl by si něčeho všimnout a ještě Tě začít podezřívat.Měj se krásně a klidně piš.Já se taky ze všeho tady vypsala a trochu se mi ulevilo.Eva

56 hanina hanina | 19. listopadu 2007 v 0:40 | Reagovat

aaa..ja se asi zblaznim..prave jsem se tu snazila vypsat ze sveho trapeni, a ono je to najednou fuc..proste jsem to nejakym omylem smazala..mozna to bylo znameni, ze bych mela smazat i to, co se stalo. vubec se mi tu uz nechce tukat do te klavesnice, kdyz jsem tu psala uz asi ctvrt hodiny takovy roman, ale radu potrebuju, tak to zkratim. s pritelem jsem skoro rok a pul, a celou dobu to byl vztah jako z pohadky, ale pred mesice se vyspal s jinou. slo jen o jedno ulitnuti, proste fyzyckou potrebu, protoze kvuli mym zenskym potizim to bylo u nas se sexem dost mizerny.  no a pred tremi dny mi to rekl. ja ted nejim, nespim, a jenom bulim. a vubec nevim co mam delat:(..vim, ze jeho to opravdu moc mrzi, vi, ze vsechno podelal jak mohl, vsechno si to uvedomuje, (sice pozde,ale prece), pocital i stim, ze kdyz mi to rekne, tak ze ho vykopnu, ale me to neslo, uz nekolik dni jsem neco tusila, takze me to az tak nerozhodilo, a vedela jsem, ze mu to odpustim, ze kvuli jednomu kotrmelci ten nas vztah nezahodim, ale porad vic a vic zacinam mit pochybnosti. cele ty tri dny jsme byli spolu, odjel az dnes rano, a mluvili jsme o tom, opravdu to pomaha, mluvit, mluvit mluvit, i kdyz nevera neni zrovna prijemne tema. celou tu dobu u me brecel jak malej kluk a nadaval si jakou udelal svoji zivotni chybu, takze vim, ze ho to opravdu mrzi, ze chce aby vse bylo jako driv, ze to spolu nejak zvladnem, ja chtela taky, ale ted nevim. nemam cely vikend v hlave nic jineho. nejhorsi je, ze tu holku znam, je to bejvala, nemuzu rict pritelkyne, protoze jejich vztah byl pouze a jen o sexu. porad ji vidim pred ocima, a kdybych ji tedka nekde potkala, tak bych ji..."slapla do ksichtu":)..tim ze na to porad myslim, se strasne deptam, jsem uz totalne vyzdimana, ale porad nevim co mam delat, jestli budu mit silu na to mu odpustit, jestli to zvladnu, jestli mu budu moct zase nekdy verit...sverila jsem se mamce, ta mi rika, at si vsechno poradne rozmyslim, nejsme oddani, nemame deti, nebyl by to az tkovej problem se rozejit, jsou pary, ktere jsou na tom podstatne hur, ja se ani rozejit nechci, jen se strasne bojim, ze to proste nezvladnu, ja uz to vlastne nezvladam.. obdivuju vsechny slecny, pani, zensky, co neveru dokazali prekonat.myslela jsem ze to pro me bude hracka, ale pekne jsem se spletla. a jestli mate nejaky recept, budu rada :)..      

jinak jeste vzkaz pro slecny, ktere maji poteseni z toho rozbijet nebo nabouravat cizi vztahy. zkuste se nekdy vzit do kuze te druhe, te podvadene, je to vazne na palici. driv bych argumentovala tim, ze ta holka zadana neni, tak proc si neuzit, je to problem toho chlapa, ze ma doma nekoho kdo mu veri a miluje ho. ale nebudte tak sobecke a bezohledne jako ten chlap, te druhe polovicce to opravdu hodne ublizuje. bohuzel muzu rict ze sve zkusensti.

57 kety kety | E-mail | 19. listopadu 2007 v 19:28 | Reagovat

S přítelem  se známe již od střední školy.Byl moje první láska...můj nejlepší přítel...  chtěla jsem konečně prožít něco,kdy si mě bude někdo vážit, respektovat,milovat takovou jaká jsem a nebýt jen pro někoho pouhou sázkou či  pocitem výhry...

myslela jsem si, že  to bude jiné, nechodit s  frajerem,ale být s  klukem z vesnice,který má srdce na pravém místě...

avšak jsem se mýlila , prožila jsem si za ty roky ještě mnoho křivd, udělal to samé, ale o to víc to bolelo... na svou první holku si nepamatuje, protože to byla  festivalová  15 MINUTOVÁ  záležitost be ze jména...    po škole sex  na kolejích... a vlastně  nic se  nedělo.. ja byla ta husa,která si vše vyčítala a ještě se za ním přistěhovala do města, kde studoval,abychom začali  spolu žít.

Rozumíte mi správně,  někdo Vás podvede,a VY uděláte změny,aby  jste ho neztratily... jsk absurdní,--hezká holka, po které touží spoustu lidí,avšak ta..nevidíc a žijíc pro jednu osobu,ikdyž ji ublížila...

Když jsem začala bydlet s přítelem všechno se  mezi námi zlepšilo,byl takový jaký jsem si představovala o čem sem kdy snila...  a já měla pocit, že  konečně  došlo i na mě,aby mi  někdo dal to, po čem   toužím..

je to pár měsíců. kdy  odešel studovat do Olomouce a já zůstala v Pardubicích,abych dokončila školu...nevidíme se ,chodíme spolu, a vlastně každý žijeme dva životy,jeden virtuální a ten druhý opravdový.A když sme spolu, je nám nádherně a on se strašně moc těší až za ním přijedu... a budem spolu opět bydlet..

A vlastně já ,která byla vždy ve vztazích  podváděná, trofejí či sázkou se zamilovala...a nejen to... !Udělala jsem  ve 24 letech to co mi dělali jiní,ale víte co je nejhorší? Žádné pocity výčitků ani pocit viny....prostě NIC,beru to jako opla, nepla ikdyž   je to otázka dvou  a půl let..

Kluk mě miluje,a ja  se zamilovala do kluka,který taky  miluje svoji holku  a  zároveńje zamilovanej  do mě.Je tohle vůbec možný?Milovat i být zamilován?

Hrajeme hru,před partnery a sami před sebou, milujeme se s dvěmi partnery,a zároven je milujeme a nechceme ztratit. kdo nezažil neuvěří...  nikdy neříkejte "Já bych to nikdy neudělala" já to taky říkala...a pak mi vkročil do života člověk,který mi dává něco co mi u partnera chybí a já mu dávám to  po čem touží a jeho holka mu nedává.

Teď je sní a já za chvíli pojedu za svým partnerem... partneři nic netuší a vlastně jsou štastní, že sme se změnili a sme víc jako by v POHODě. V pohodě...ale za jakou cenu. ČLověk vždy hledá něco co mu chybí..já nehledala,mě si  osud  zamýchal kartami sám..Cítím se dobře,cítím něco co mi chybělo jinou formu lásky...

a TO CO DĚLÁM neberu jako podvod, protože  mě to obohacuje a mého partnera taky,protože jsem uvolněnější a víc si  ho užívám a neřeším žádné pitomosti jako kdysi.  Tento kluk, je můj druhý...a  já mám pocit,že je vlastně dobře  že se to děje Te´d.než v okamžiku ,kdy bych měla rodinu a měla pocit,že jsem něco  propásla, nikdy nezapomenu, nikdy se nepřiznám protože není k čemu. Proč ubližovat, proč se zpovídat? obohatilo mě to, jsem vyrovnanější a zářím štěstím. a to je nádherný ne?Tyto věci si nemůže číst člověk,který  nepodvedl,má tendenci soudit,jako   nedávno Já...

až do okamžiku..., tak mi můžete vaše reakce či  názory poslat zde. Uděláte mi radost, ikdyž zareagujete negativně, každý názor se cení,každý má právo říct co si myslí...a mě zjímá co si o tom myslíte flowerr@seznam.cz

58 Jana Jana | E-mail | 20. listopadu 2007 v 14:39 | Reagovat

Dnes jsem se dozvěděla,že je můj přítel nevěrný,tak poprvé čtu tyto stránky,protože nevím co dál..když si člověk myslí,že je opravdu šťastný a nic mu nechybí,přijde rána z čístého nebe.Mám pocity,které jsou nepopsatelné,ale musím fungovat kvůli našemu synovi(1,5).Je nevěrný s holčinou,která je ze stejné vesnice,už asi před půl rokem jsem měla podezření a zašla za ní - popovídat si,vše se urovalo a já myslela,že mám klid.Přítel má práci u které nemůžu kontrolovat kde se nachází a ani to dělat nechci,prostě jsem mu věřila.Ale touto situací se vše mění a nevím jestli dokážu pokračovat dál....poradí někdo?

59 George George | 30. listopadu 2007 v 21:28 | Reagovat

Ahoj Janí. Víš, nevím jak dalece je Ti tvůj partner nevěrný ( myslím, jestli se s ní jen vyspal, nebo s ní má dlouhodobější vztah)a proto je to těžké posoudit. Já jsem teď v podobné situaci jako ty, ale obráceně, mě je nevěrná manželka. Už jsem to tu několikrát psal. Někdy v červnu se zamilovala do jednoho známého a do těď to spolu táhnou dál. Byla tam měnší přestávka, kdy on se s ní údajně rozešel, ale zase jsou spolu. Ona bydlí doma a za ním občas zajede, nebo zajde, nebydlí daleko. Je to hrozný pocit, takže vím jak ti je. Taky jsem si žil šťastně a spokojeně, než jsem zjistil její nevěru, ale ona to do dnes nepřiznala a to i přesto, že jsem je spolu několikrát viděl já osobně a i naši známí a navíc vím od jedné osoby, že opravdu s ním spí a je do něj zamilovaná.Nevím kde berou to právo nám najednou takhle rozhodit život a celý ho změnit. U nás je situace taková, že manželka chce odejít. Po tají si sehnala byt a teď ho potají zařizuje. Já o tom vím, ale ona to stejně přede mnou tají, je to opravdu hrozný pocit. Nevím tedy jaká je situace u tebe, zda chce od tebe partner odejít k té druhé a nebo jí má jen na sex, či to byl jen nějaký úlet. Nekontroluj ho kde je,kdyby to zjistil, že ho sleduješ, nebo tak podobně, tak by to nemuselo dělat dobrotu a váš vztah by to mohlo dost narušit. Zkus s ním o tom promluvit, komunikace je důležitá ( já s manželkou moc nekomunikoval a teď vím, že to byla chyba), třeba ti to vysvětlí a možná to pak uvidíš v jiném světle, všechno totiž může být úplně jinak. Jak jsi zjistila, že ti je nevěrný? Nekdo ti to řekl, nebo on sám, nebo jsi je někde načapala? Kvůli synovi se drž a pokračuj dál. Prostě příteli řekni co o jěho nevěře víš a ať ti to nějak rozumě vysvětlí, dej mu nůž na krk,ale zase moc na něj netlač aby se nekousnul a nedopadlo to jinak než by jsi chtěla. Chce to si promluvit v klidu a rozumě a navrhnout řešení. Jestli ho máš ráda, tak zkus o něj bojovat, ale tak aby jsi ty byla na koni a hlavně se neponižuj, buď sama sebou. Držím ti palce a napiš jak jsi dopadla...

60 Jana Jana | E-mail | 5. prosince 2007 v 0:15 | Reagovat

Ahoj George,dík moc.Máš pravdu,že teď celou situaci vidím trošku jinak,ten den jsem měla černo před očima.Četla jsem tvůj příběh+odpovědi,neuvěřitelné co se vše může přihodit.Tuto věc řešíme už dlouho rok a půl.Řekla mě do očí,že ho miluje a já vím,co dnešní mladší holky umějí,z toho mám hrůzu.O všem mluvím s přítelem-je už z toho zničený a unavený(pořád dokola stejný problém)-jeho odpověď je stále stejná-chce být se mnou a synem a na její city kašle,prý je to její problém.Už bylo strašně moc "náhod" kde byli vyděny a někteří jedinci to s chutí říkají a oznamují.Ty řeči okolo mě hrozně ničí,kor když jsem na mateřšké.Cokoliv slyším,tak s přítelem řeším,ale je tu taky slůvko - zapírat,zapírat....ale já to vemu z jiného konce a budu příteli věřit,protože nechci zahodit vše krásné co spolu prožíváme..ale ten červík v hlavičce mě bude stálet hlodat,ale já budu bojovat!Ale tvá situace je mnohem horší a já bych ti moc přála,aby jsi byl spokojený a šťastný a měl silné nervy,protože je budeš potřebovat.Určitě napiš jak jsi popadl a děkuji za držení palečků a nápodobně!

61 Michel Michel | E-mail | 5. prosince 2007 v 16:42 | Reagovat

Ahoj holky. to je fakt mazec,jak chlap dokáže ublížit.Já chodila s klukem 7 let, měli jsme se moc rádi, ale pak jsme začali podnikat, přišly problémy a on se od nich distancoval.A že si našel jinou jsem zjistila po půl roce. Nedivím se...nespali jsme spolu. měla jsem totiž tolik svých problémů,které jsem musela řešit sama, že jsem neměla náladu na nic a nikoho. A on místo aby mi v tom všem byl oporou, tak mě ještě srazil k zemi. Každý pátek jezdil za "kamarádama" ha ha. Kde asi byl, že! Našel si vdanou paničku se 2 dětičkama. Bohužel jsem to zjistila až po půl roce, kdy už se do ní zamiloval. Jsme od sebe 2 měsíce a vůbec ho nezajímá,jestli jsem v pořádku nebo tak. Stále to moc bolí, cítím se zrazená a sama. Tohle pochopí opravdu jen někdo, kdo to zažil. Takže všechny, co tu píšete o nevěře chápu. Jen si nemyslím, že je dobré ho brát zpátky. Chlap se nezmění. Nicméně ani já sama nevím, jestli bych ho nevzala, kdyby se chtěl vrátit. Stále ho miluju.

62 George George | 6. prosince 2007 v 15:06 | Reagovat

Ahoj Janí.Díky za podporu. Můj příběh je jak ze špatného snu a je o to horší, že jsem to nečekal, přišlo to najednou bez varování. Žili jsme si spokojeně, nic nám nechybělo, alespoň jsem si to myslel, žádné náznaky, nějakých problémů. Včera mi oznámila, že se mám o sebe starat sám, mám si sám kupovat jídlo, prát si, starat se o sebe...prostě mi prý nebude dělat služku. To byla teda rána pod pás, protože jí nikdy nedělala, spoustu věcí jsem zastal sám a když potřebovala pomoct, nebyl to pro mě nikdy problém.To mám za to, že jsem jí ve všem podporoval a vyhověl. Studuje teď VŠ a snažím se jí se školou pomáhat jak se dá ( studoval jsem stejnou školu). Prý se v březnu odstěhuje. Nevím proč zrovna až v březnu, ale včera jsem jí řekl, že chci aby odešla hned po novém roce. Už jsem to vzdal, bojoval jsem skopro 7 měsíců a už na to nemám sílu. Začnu si žít svůj život a bez ní. Není jediná ženská na světě, ale problém je v tom, že i po tom všem jí stále miluji a bude pro mě těžké se od ní citově odpoutat. Zahodila 12 opravdu hezkých let kvůli jednomu věčně ožralýmu koštěti.Nikdo to nechápe...opilec a nemakačenko, ale láska si asi fakt nevybírá.

S manželkou jsme taky pořád dokola rozebírali její úlet a kdo kde je viděl a podobně...pořád to zapírala a zapírá a vždycky vyplave na povrh něco dalšího co se mi donese. Já už to ani vědět nechi, je mi to jedno, opravdu chci mít klid.Takže přesně vím co cítíš, ale máš výhodu v tom, že přítel tě opustit ani děcko nechce a proto si myslím, že ten vztah se pak může v pohodě urovnat...máš velkou naději na to, že spolu zůstanete a prožijete další hezké chvíle. To já s manželkou už ne a je mi to líto...moc šťastný v tuhle dobu nejsem, to mi věř.Klidně se zase ozvi, já sem občas nakouknu.Díky , opravdu moc za tvoje slova podpory...

63 Jana Jana | E-mail | 14. prosince 2007 v 16:37 | Reagovat

Ahoj George!Jak zvládáš situaci?Už máš nejhorší za sebou?Je to hodně těžký,vid?!

U nás se vše vyřešilo a já příteli uvěřila a přesvědčil mě,že to tak opravdu není(neměla jsem přímo důkaz nevěry)a vzala jsem si vinu na sebe,že zbytečně ničím vztah,který je super a skoro 3 týdny byl klid a vše super. A včera jsem se dozvěděla,že opravdu byl tajně na párty s ní a ještě k tomu byli ubytovaný v hotelu až do rána.Volala jsem tam a vedoucí mě řekl obou jméno-jasný důkaz.Řekla jsem vše příteli a ten stále zapírá,řekla jsem ať se k tomu postaví jako chlap a nějak vše vyřešíme,ale drží se heslem zapírat,zapírat....řekla jsem končím,mám věci zabalené a odjíždím a stěhuji se.Hrozně to bolí,ale blbce se sebe nenechám dělat.Sice to bude těžké s malým synem,ale já to zvládnu....

George moc ti přeju ať najdeš přítelkyni,která zažene smutné chvíle a tvé srdíčko naplní vše po čem toužíš a zapomeneš na vše ošklivé! Nebude to tak lehké jak se píše,ale jen na nás záleží jak s tím budem bojovat.Ale já nebude sedět v koutku brečet,ale začnu novu etapu života,hlavně pro mého syna,který je nejdůležitější chlap v mém životě....měj se moc hezky

64 Pl.K. Pl.K. | 17. ledna 2008 v 12:21 | Reagovat

Tak to, Jano a Georgi, dejte dohromady spolu, ne?

65 jiří jiří | E-mail | 27. ledna 2008 v 16:26 | Reagovat

dobrý názor

66 elis elis | 29. ledna 2008 v 19:39 | Reagovat

jo určitě by vám to klaplo :-D

67 patrice patrice | 15. února 2008 v 1:29 | Reagovat

Zdravím všechny, je pul druhe rano a ja brouzdam, kde bych se uklidnila...cetla jsem si hodne komentaru, jednu vec  ..je vetsi utrpeni zjistit partnerovu neveru nebo podvest a utapet se v nesnesitelnem pocitu viny, selhani, studu,hnusit se sam sobe..?Vratit to nejde..

Co si o tom prosim, myslite?

68 Madla Madla | 18. února 2008 v 18:07 | Reagovat

pro patricii- vrátit to nejde, to maš pravdu.Ale když podvádíš a máš výčitky, tak prece mužeš prestat a nejak to tomu druhému "vynahradit".Ale když jseš podváděná a čekáš jen na to, co udělá ten partner, tak je to myslím mnohem horší situace.Jsem sama zrovna v té pozici podváděné, vim to už několik týdnů a partner to nechce moc řešit,dělá mrtvého brouka,ale schází se s ní stále.A souhlasím se všemi, že nejhorší na tom všem jsou ty lži,to se někdy vážně nedá ustát.Jsme spolu už dlouho a ja pišu asi trošku chaoticky,nejsem v dobrém duševním stavu,protože zrovna před chvílí přijel z práce a raději se se mnou pohádal kvuli uplné blbosti,protože u ní dneska chtěl přespat.

69 ztracená ztracená | 15. března 2008 v 18:51 | Reagovat

Ahoj Lidičky!

Řeším teď nevěru (bohužel svoji) a nemám si o tom ským popovídat, tak to hodím do éteru a třeba se mi uleví. Se svým manželem jsme spolu chodili 5 let a 2 roky jsme svoji. Brala jsem si ho ještě na vejšce a pak jsem nastoupila do práce. Můj šéf je jednou tak starý jako já a my si spolu začali. Trvá to  už 2 měsíce a je to strašně divný. Nespíme spolu. Líbáme se, laskáme, mazlíme, ale na sex ještě nedošlo. Je to jako kdybych se měla s někým milovat poprvé.V posteli jsme spolu spolu byli už mockrát, ale vždycky to stopnu. Nejhorší je, že jsem se do něj zamilovala a on do mě (i on je ženatý), paradoxem je, že svého muže stále miluju a nechci ho opustit. Na svého muže jsem milejší a sex mě s ním baví víc než před tím. Vím, že se nerozvedu, pokud to nepraskne. Můj séf naplánoval služební cestu do Popradu na příští týden s tím, že se tam spolu pomilujeme a já teď šíleně bojuju, co s tím. Je mi s ním nádherně, ale když čtu vaše řádky tak se děsím toho jak bych mohla ublížit svému muži a jeho ženě. Vím, že to není jen fyzická záležitost, jezdíme spolu na výlety (v pracovní době), chodíme na obědy věčeře a vím, že mě miluje. Jsme asi hloupá, když chci plánovaně vlézt s někým do postele, s tím, že podvedu svého manžela

70 poraďte poraďte | 7. května 2008 v 14:18 | Reagovat

ahojky, jsme tu dnes poprvý a strašně mě zaujaly vaše komentáře, že jsem se rozhodla sem taky něco napsat. Již přes dva roky chodím s přítelem, kterého mám stále ještě ráda. Když jsem spolu začali byla jsem ještě panna, byli jsme pořád spolu, v posteli nám to klapalo, jeho rodina si mě oblíbila, dokonce jsme spolu plánovali i budoucnost. Spával u nás každý den, domů jezdil tak 2x do týdne. Asi tak před půl rokem změnil práci, začal spávat doma a věnovat se svému koníčku, kvůli kterému jsme se dost často hádali. V poslední době se vídáme asi jednou týdně, prý dělá v dílně a nemá moc času, v tom je ten problém. Asi před měsícem jsem začala chodit na kafé s jeho kámošem, který je jednou tak starší jak já, je ženatý, má dvě děti a hlavně skvělou ženu. Je to úplný opak mého přítele, pořád si píšeme a scházíme se kdykoliv to jen jde. Strašně po sobě oba toužíme, skončili jsem zatím jen ve spodním prádle, on sice chtěl, ale já to zrovna měla, nevím co by se stalo kdybych mohla, mám strach že příště neodolám. Nejhorší je, že mně řekl, že stačí jen abych dala náznak a že se kvůli mě rozvede, nevím co mám dělat,s přítelem se zřejmě rozejdu,ale nejsem si jista jestli ten druhý neudělá blbost, když se rozvede kvůli mě, co když si třeba později řekně, že jsem na něj moc mladá?? prosím poraďte děkuji

71 Eliška Eliška | 28. května 2008 v 14:41 | Reagovat

Ahoj Evi přišla jsem tu ted až po takové době ani jsem nedoufala že mi někdo odepíše.Moc děkuji za radu!!!S přítelem jsem pořád ale někdy je na mě už tak zlí že to nezvládám.Chtěla bych být někdy sylnější a ukázat mu že umím taky říct ne!Ale nejde to?:0(...jsem na něm závislá a zdá se mi že mi život utíká před očima a já musím pořád řešit jen jeho:0(...jen hubnout přibírat...prášky na nervy.chjo.Vyděla jsem moc pěkný romantický film mrkněte jmenuje se DENÍK ŠÍLENÉ MANŽELKY!!!Fakt to stojí za to.

72 pajk pajk | 14. července 2008 v 4:24 | Reagovat

Viz 31ka...

Není totiž nic horšího než být závisla na partnerovi. Nemít mimo něj žádné aktivity, čekat jen až se vráti a teprve pak začít žít.

...

A hlavne jsem samostatná a spoléham predevším na sebe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.